Den sto dvacátý osmý – Farewell Party

Už se nám blíží konec. Nebo si to alespoň myslí ESN, organizace, která se tu o nás už pár měsíců stará. Proto nám její členové, naši tutoři, uspořádali v sobotu 9.5. v Parkki, klubu patřícímu naší škole,  tzv. Farewell Party. Ten den jsem absolutně ignorovala čtení školního mailu, takže jsem neměla nejmenší tušení, co mě čeká.

Oficiální začátek byl nahlášený na osmou večer, jak je už ale zvykem, ve větším počtu jsme se shromáždili až o hodinu později. V tu dobu také začal oficiální program, který pro nás tutoři a tutorky měli připravený. A opravdu stál za to.

Jako první si přichystali soutěž, prý typicky finskou, naprosto dokonalou na zahřátí našich bránic. Z davu bylo vybráno deset „dobrovolníků“, půl na půl kluci a holky, mezi kterými jsem se nedobrovolně ocitla i já. Naším úkolem bylo oběhnout, odskákat či jinak zdolat předem určenou trasu s banánem mezi nohami a na závěr trasy „štafetu" bez dotyku rukou předat dalšímu členovi týmu. Asi netřeba sdělovat, že jsme byli naskládaní holka-kluk-holka-kluk… Druhému týmu se povedla neskutečná perla – nejenže prohráli, ale poslední článek se do závodu pustil s takovou silou, až banán mezi nohami rozmáčkl!

Následovala podobně ujetá hra. Jedna tutorka s mikrofonem v ruce vždy ohlásila číslo a část těla nebo nějakou aktivitu a my se podle toho měli shlukovat. Její povely zněly asi takhle: pět rukou, čtyři nohy, dvě pozadí; dvě tváře, tři objetí; dva hrudníky a dva polibky; hlava na podlaze a dvě ruce na pozadí někoho jiného… a na závěr velké společné objetí. Tohle vše dělala většina z nás absolutně za střízliva nebo jen s minimem alkoholu v krvi!

V průběhu večera nám naši milý finští kamarádi rozdávali na památku malou knížečku s tím, co všechno jsme podnikali (výlet do Laponska, Ruska, Sitz Party atd.) a hlavně s našimi jmény a kontakty. Už když jsem knížku otevřela na první stránce, musela jsem se zasmát. Jsou na ní tři fotky a všechny tři si autor "vypůjčil" z mých finských fotoalb na facebooku. V celém bookletu jich je ještě víc. :) To ale nebylo poslední překvapení...

Na závěr večera přišlo na řadu oceňování „obzvláště výjimečných jedinců“, kteří se letošního Erasmu zúčastnili. Ti za své výkony obdrželi „Certificate of Excellence“, který jim jejich přínos do života ostatních Erasmáků bude připomínat. Oceněnými byli – naše Mexičanka Marcela jako Mrs. Sweetheart, Francouzka Deborah jako Mrs. Vodka, Američan Randy jako Mr. Vodka, Belgičan Xavier hned ve dvou kategoriích jako Mr. Beer Pong & Mr. Party Animal a … světe div se… jistá Češka Veronika jako Mrs. Paparazzi!!! :D Přesně v tu chvíli jsem měla na krku foťák a kousek vedle mě stál stativ. To se nedalo bez výbuchu smíchu vydržet.

Jako důkaz o této „výjimečnosti“ přikládám foto:

(věřte nebo ne – pod tím photoshopovým zašeděním je skutečně mé příjmení, originál snad bude viset od září na Roosveltce)

Ještě ten večer jsem od vysmátého kamaráda slyšela několikrát, ať se vykašlu na cestovní ruch a stanu se oficiálním paparazzi, když už na to mám papíry. Uvidíme :)