Den pátý – Koupání v džungli

Den pátý se nesl ve znamení poznávání prvního ze specifik mexické přírody – krasových jevů cenote. Pro ty, kteří o cenotech nikdy neslyšeli, tak jako já ještě před čtvrt rokem, začnu malým úvodem do zeměpisu. Cenoty (čti „senoty“, španělsky cenotes) jsou původem krasové jeskyně, které byly zatopeny podzemní vodou a postupem času se jim provalila patra nebo celé stropy. Tak vznikly hluboké studně, kterých je po celém Yucatánu obrovské množství. Cenote Azul, do které jsme měli namířeno my, patřila do kategorie „nadzemních", tedy s kompletně provalenou stropní částí.

O výletu jsme se dozvěděli od našeho učitele Eduarda až dnes během první ranní hodiny španělštiny.  A právě při nahlašování jsem opět předvedla svou značně upřímnou povahu, respektive prořízlou pusu. Kvůli pozdnímu oznámení jeden ze spolužáků pilotů, René, prohlásil, že s námi na výlet nepojede, protože si nestihne dojít domů pro plavky. Bydlí totiž na rozdíl od nás ostatních v mexické rodině.  Eduardo mu pobaveně řekl, že klidně může jít i v trenkách, tam to nikdo zkoumat nebude. A mě nenapadlo k tomu přidat lepší poznámku, než že já taky nevidím žádný problém, protože jsem zvyklá chodit do sauny. Po čemž ostatní lehli smíchy a já automaticky byla za největší zvíře. Ale ani to ho „překvapivě“ nepřesvědčilo. Ve tři čtvrtě na jednu, po dopoledním vyučování, jsme se bez Reného sešli na recepci hotelu a společně vyrazili na roh naší ulice, odkud odjíždějí colectiva (už dříve zmíněné mikrobusy) do všech možných blízkých destinací. My jsme nasedli do prvního, které jelo na jih podél pobřeží.

Cenote Azul se nachází asi 20 km od města Playa del Carmen. Colectivo nám zastavilo přímo u pokladny, kde zároveň začínala kamenitá cesta, která směřovala k našemu cíli. Po té jsme se po zaplacení vstupného ve výši 70 pesos vydali do zelené džungle.

Po pár minutách chůze se před námi rozkryl výhled na nádherné krasové jezero obklopené panenskou přírodou.

V celém okolí bylo navíc jen pár dalších lidí, kteří by se dali spočítat na prstech, a tak se dala najít spousta zákoutí pro relaxování s ostatními spolužáky.

A nádherná nebyla cenote jen nad hladinou, ale i pod ní. Všude plavalo mnoho malých i větších ryb všech možných tvarů a barev. A kdybych dávala při biologii pozor, třeba bych i mohla napsat kterých. (Bohužel se hýbaly tak rychle, že se absolutně nedaly vyfotit.)

Na závěr se ještě ti odvážnější z nás nechali inspirovat předchozí partou Mexičanů a do křišťálově čisté vody se vrhali z výšky asi 6 metrů z převislé stěny jeskyně. To jsem si samozřejmě taky nemohla nechat ujít.

Celý výlet byl naprosto super zážitek a příštím generacím určitě doporučuji.

Diskusní téma: Den pátý – Koupání v džungli

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek