Den první - Tervetuola Helsinkiin

A je to tady. Je druhý listopadový den, sedm hodin večer a já jako první procházím přes gate D2 na Letišti Václava Havla Praha. Ujdu pár metrů spojovací chodbou a na jejím konci mě zdraví usměvavá blonďatá letuška: „Moi, moi.“ Stále ještě velmi známý pozdrav mě ujišťuje v tom, že za pár hodin přistaneme spolu s dalšími 200 pasažéry ve Finsku. Tedy snad opravdu přistaneme za hodiny maximálně dvě. Na Prahu během odpoledne sedla hustá mlha a z letištních amplionů se nejednou ozvalo hlášení o zpoždění letů do všemožných destinací. V Helsinkách budu mít na přestup asi půl hodiny, tak mi držte palce.

Všichni už jsou usazení, letušky zavírají zavazadlové boxy nad našimi hlavami a z reproduktoru poprvé promlouvá kapitán. Ještě bezpečnostní instruktáž, nastartovat motory a... letíme!

Tervetuloa Helsinkiin! Vítejte ve Finsku! Téměř před šesti lety jsem tohle slyšela poprvé a po cestě autobusem z tohoto letiště začala psát vůbec první cestovní deníček. Dnes tady končím den první prvního deníčku asijského. Letadlo z Prahy dosedlo na ranvej včas a před tím do Singapuru se právě otevřely dveře. Tak já jdu za ostatními do fronty a hurá do Singapuru!