Den sto dvacátý - Hyvää Vappua (2. část)

 Hyvää Vappua II

Spát nešlo moc ani se zataženými žaluziemi. Už po dvou hodinách se mě pokoušelo slunce vytáhnout z postele a po další hodině a půl se mu to povedlo. Nakonec to nebylo tak úplně od věci. Narozeninovo-rozlučkový dort, který jsem den předtím připravila, skutečně nebyl příliš ukázkový, takže jsem se rozhodla, že rychle (ale tentokrát pořádně) připravím nový. Musel být hotový, než začne druhá část Vappu – obrovský piknik pro celé město.

Vappu piknik probíhá v Turku každoročně od deseti ráno do čtyř odpoledne ve Vartiovuorenmäki parku, obrovském parku okolo hvězdárny. Náš původní plán byl sejít se v půl jedenácté na místě, abychom nezmeškali zpěv naší polské kamarádky, která opět vystupovala se sborem. Ovšem, jak se dalo čekat, nikdo nebyl schopný po předešlé noci tak brzy fungovat a já zdaleka taky neměla hotovo. Na piknik jsme se stejně jako na předchozí akci vydali napřed s thajským kamarádem Pitoonem.

Když jsme se vyšplhali k observatoři, nestačili jsme žasnout. Tam, kde už se nějaký ten týden zelenala tráva, byla najednou hlava na hlavě. Potkat v té změti lidí někoho známého se zdálo naprosto nemožné. Místo, kde jsme očekávali naši zpívající Kasiu, jsme prošli několikrát, ale stejně si nás musela najít sama. Naše bloumání a rozhlížení přineslo ale jedno velké plus, vlastně jich bylo víc – stihli jsme během pár minut posbírat zásobu nanuků a limonád na celé odpoledne. Proti takovým reklamním akcím nemám nejmenších námitek.

Bylo to až k neuvěření, ale po několika hodinách jsme se našli všichni, i nově příchozí. A hlavně – dorazila i naše oslavenkyně Mijke, takže jsme se mohli pustit do pomalu se roztékajícího čokoládového dortu. Podle spokojeně pomlaskávajících obličejů stálo ráno u trouby za to.

 

Večer, když dohrála poslední kapela, zásoby piknikových košíků se ztenčily a lidé se začali rozcházet, měla Mijke ještě poslední přání před svým odletem, a to zajít na jídlo do Hesburgru, finského fastfoodu, který pochází přímo z Turku. Co bychom pro ni neudělali a navíc, bylo tam moc fajn. Za skoro dvě hodiny jsme v asijsko-evropském složení probrali všechno od seriózních témat jako historie, politika a škola až po všelijaké následky alkoholových dýchánků. Na závěr jsme se shodli na jednom – až se vrátíme všichni z Finska domů, budeme absolutně nesnesitelní (to je takové malé upozornění domů a omluva v jednom).

Po příjemně stráveném dni mě čekala ještě jedna příjemná povinnost – zabalit baťůžek, nabít baterky do foťáku a překontrolovat všechny doklady. Ráno hurá na cestu do Lotyšska!

Den sto dvacátý - Hyvää Vappua (2. část)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek