Den třetí - co se událo nového
Dnes jsou tomu tři dny, co jsem se poprvé objevila tady, na severu Evropy, a ani na minutku jsem neměla příležitost pomyslet na něco, co by se dalo nazvat nudou. Takže co vše se událo od té doby, kdy jsem vystoupila z autobusu na nádraží v Turku?
Na konečné zastávce ve městě, které bude na příštích pět měsíců mým domovem, na mě čekal můj „tutor“ – sympatický finský student Turku School of Economics. Ten se tu o mě bude (snad) až do mého odjezdu starat. Martti, to je on, mi pomohl do auta se zavazadlem, označeným ještě z letiště jako „heavy“, a jeli jsme pro starting package (nějaké ty skleničky, talíře, příbory atd.) a následně do mého nového pokojíku. Přesnější pojmenování by mělo být spíše několikahvězdičkový hotel. Už venku mi byl slavnostně předán v obálce klíč. Teda ne tak docela klíč. Po rozlepení obálky jsem zjistila, že se ve skutečnosti jedná o magnetickou kartu. To byl jeden z prvních kulturních šoků na finské „koleji“. Uvozovky jsou na místě. Další popis si radši nechám k samotnému fotočlánku ;o)
Když Martti odešel, začala jsem vybalovat a chystat se na první noc v nové posteli… škoda, že si tradičně nepamatuju, co se mi zdálo.
V sobotu mi zazvonil budík v 9:00, ale vesele jsem ho zaspala. Aby taky ne, když v tu dobu byla venku pořád ještě tma. S tmou a časovým posunem se mi asi nepodaří srovnat ještě dlouho. Slunce nakonec vycházelo o půl desáté, tak jsem se ho rozhodla následovat a vyskočila z postele. Za celý den se toho událo tolik, že to budu muset pořádně zkrátit…
Nejdřív jsem se vydala na průzkum místního obchůdku – asi 50 metrů z pokoje. Když jsem v regálech uviděla známou značku Euroshopper, tak jsem šla málem do kolen. Jenom ty ceny moc neodpovídaly. Na to si ale budu muset zvyknout, jinak budu o hladu.
Hned po návratu jsem se vydala na lov fotek, abych měla nějaké důkazy o svém působení. Neuplynuly ani dvě hodinky a už jsem byla zvaná Marttim na další prohlídku města – dobře načasováno. Ale souhlasila jsem. A dobře jsem udělala. Na místě srazu nečekal sám, ale i další tři exchange studenti – Leandro, Marcelo a Rodrigo ze Sao Paula. Konečně! Hned se mi pobyt začal líbit víc. Společně jsme prošli náměstí, dokoupili nezbytnosti jako papírové kapesníky a celí zmrzlí se vrátili za hluboké tmy v šest večer do Student Village. Než jsme se stihli rozloučit, domluvili jsme se ještě na večerní pokračování v seznamování na party ve městě. Celkem rychlovka :-)
Party pořádali tutoři jako takovou první seznamovací. Nejvíc mě pobavilo, když jsme se představovali stylem: „I know you from Facebook, you’re …“ :-) Jména získávala konkrétní tváře. Další překvapením bylo, když jsme najednou téměř všichni přešli plynule do španělštiny. Neocenitelná vzdělávací funkce parties – to se mi líbí! Ještě jedna věc mě mimořádně zaujala – v diskusi o kvalitě piva i Brazilci věděli, že nám Američani ukradli Budvar! No, a jelikož v nejlepším se má přestat, tak jsme se ve dvě v noci vydali na kutě.
Dnešek začal ještě později než včerejšek (jak budu vstávat do školy, je mi zatím záhadou). Už chvilku po snídaňoobědu jsem zase byla s Brazilci na cestě do města. Tentokrát byla naším cílem škola, přesně řečeno „computer labs“. Po telefonu jsme se nechali k Turku School of Economics nasměrovat Marttim, ovšem jeho schopnost orientace je snad horší, než kterékoliv holky :-) Pozdě, ale přece… našli jsme se. Už od začátku akce Finsko mě provázejí překvapení s klíči – tady opět. V době, kdy je škola zavřená, se dveře otevírají jakýmsi elektronickým přívěškem, který má za 5€ k dispozici každý student. Takže i my, když budem chtít chodit o víkendech nebo po nocích na počítače. Nechci to zakřiknout, ale tolik času snad v téhle vzdělávací instituci trávit nebudu.
Když jsme se dostatečně nabažili e-mailů a dalších novinek z domova, přesunuli jsme se všichni do kavárny, kde bychom byli ještě teď, kdyby nás nevyhnali zavřením mříže. Mám podezření, že tady běží čas nějak rychleji, než kdekoliv jinde. Uvidíme, jak to bude v dalších dnech a týdnech. Zítra začíná škola, tak musím jít spát trochu dřív… i tak už se zase blíží půlnoc…
Hezkou dobrou noc … :-)