Vypnula jsem mozek II

 

Jak se krátí noci a můj zbývající čas v Turku, stává se součástí téměř každého dne nějaké loučení. Některá loučení jsou jen na pár dní, některá na pár měsíců, některá možná na pár let nebo … radši si to nepřipouštět. V každém případě jsou všechna smutná. Po jednom takovém těžším včera jsem se rozhodla, že dnes úplně vypnu, budu myslet jen pozitivně a pořádně si užiju první den posledního týdne… vyrazila jsem do lázní Caribia! (ač se to mohlo zdát, aktualitka naštestí není pokračováním předchozího incidentu s klíčem :) )

Pět měsíců jsem chodila do školy kolem rozsáhlého komplexu bílé a růžové barvy a ani se neodvážila podívat se na ceník služeb. Jsem ve Finsku, v jednom z největších měst a Caribia je hotel – dostatečně odstrašující podmínky pro českého studentíka :) Atmosféra předešlých dní si ale žádala pořádnou změnu, a tak teď ležím na dřevěném lehátku na sluníčku obklopená spoustou bazénů všelijaké velikosti a teploty. Navíc jsem si vybrala šťastný den, takže za poměrně krásných 8€ se můžu podle libosti odreagovávat až do devíti večer. Tobogány, sauny, pára a výřivky jsou vcelku slušná náplast na chmury. Minimálně do dalšího velkého „good-bye“…